Během roku se na pozemku nasbírá množství rostlinného odpadu, který můžeme úspěšně zařadit dokompostDíky kompostování se vyhneme vyhazování nebo spalování rostlinných zbytků a téměř zdarma získáme velmi cenné hnojivo obohacující půdu organickou hmotou. Vizjak kompostovata jaký zahradní odpad je vhodný ke kompostování, jaký je rozdílkompostování na hromaděodkompostování v a kompostérkdyž je známo, že kompost je vyzrálý a připravený, a co jepoužití kompostuna zahradě.
Kompost je bohatým zdrojem organické hmoty a zároveň nejlevnějším materiálem pro hnojení půdy, protože si ho můžeme sami získat z rostlinných zbytků.
Co je to kompost?
Kompost , který používáme na našich zahradách, je organické hnojivo vyrobené převážně z rostlinného odpadu. Vzniká v důsledku aerobního rozkladu rostlinných zbytků mikroorganismy, tedy při procesu kompostování na kompostárnách nebo kompostérech. Kompost používaný na zahradě obohacuje půdu o humus, činí půdu vzdušnou a kyprou. Je bohatým zdrojem organické hmoty a zároveň nejlevnějším materiálem pro hnojení půdy. Na rozdíl od minerálních hnojiv a hnoje nepředstavuje kompost riziko přehnojení ani znečištění životního prostředí. Použití kompostu se doporučuje v amatérských plodinách na pozemcích, v domácích zahradách a v ekologických plodinách.
Metody kompostování aneb jak vyrobit kompost
Při rozhodování o výrobě vlastního kompostu na pozemku máme na výběr dvě základní metody:
1) kompostování na hromadě,
2) kompostování v kompostéru.
Kompostování na hromaděje o něco jednodušší a nenutí nás kompostér stavět ani kupovat, díky čemuž navíc snižujeme náklady spojené se získáváním hnojiva.
Na druhou stranu získáníkompostu z hromadytrvá poměrně dlouho (obvykle kolem 1,5 roku) a hromada sama o sobě nevypadá esteticky, zejména v malá domácí zahrada. Proto se vyplatí vyrobit si dřevěný kompostér svépomocí nebo si koupit již hotovou kompostovou nádobu z plastu
Výhodou kompostérůje větší estetika, udržující kompost v uspořádaná forma a ochrana před větrem a vysycháním slunečními paprsky. Takzvaný termokompostéry.Nejčastěji z plastu zajišťují tepelnou izolaci kompostu získaného přes silné stěny, přičemž přístup vzduchu k haldě je možný systémem vzduchových štěrbin nebo otvorů. Použití termokompostéru může zkrátit dobu výroby kompostu až o 70 %.
Kompostování na hromadě
Založení hromady kompostumůže v zásadě probíhat od jara do podzimu, jakmile je teplota kladná. Chcete-li hranol postavit, vyberte místo chráněné před větrem a zastíněné.
Co lze kompostovat?
Materiály, které můžeme použít, jsou: zdravé rostlinné zbytky, plevel bez semen, listí a dřevěný popel. Můžeme použít i zbytky jídla z domova (slupky z ovoce a zeleniny, čajové lístky). Je také dobré přidat do hromady nějakýkompostz minulého roku, který bude fungovat jako aktivátor. Je také možné vyrobit homogenní kompost, kupř.ze samotných listů, ale čím rozmanitější materiál použijeme, tím cennější bude kompost.
Pamatujte!Aby byl kompost co nejhodnotnější, asi 70 až 80 % jeho složek by měl tvořit organický odpad, asi 10 až 20 % směsi se plní s organickými a minerálními hnojivy a zbývajících pár až 10 % by měla tvořit půda.
Bez ohledu na to, zda budemekompostovat na hromaděnebo v kompostéru, měli bychom uplatňovat stejné principy formování jednotlivých vrstev materiálu určeného ke kompostování.
Jak položit vrstvy kompostu?V první fázi položte na dno 20 cm vrstvu nalámaných větví a větviček, z nichž nejsilnější jsou umístěny na dno - jde o tzv. drenážní vrstvu. Poté vytvoříme vrstvu, která absorbuje minerály vyplavené vodou z horních vrstev haldy – zde použijeme rašelinu, zahradní zeminu, slámu nebo částečně rozložený loňský kompost.Poté dáme další vrstvy hmoty, které přeložíme zahradní zeminou nebo jemně drcenou hlínou. Výška hranolu by neměla přesáhnout 1,5 metru. Zakryjte haldu zeminou nebo rašelinou a vytvořte na ní prohlubeň, díky které dešťová voda pronikne do haldy.
Kompostování na hromadě
Chyby při kompostování!
Při rozhodování o výrobě kompostu pro použití na vlastní zahradě byste se měli vyvarovat několika chyb, jako například:
- přidávání rostlinných zbytků na kompost, které byly napadeny chorobami (mohou být zdrojem infekce v následujících letech),
- přidání sloučenin vápníku (vápník urychluje rozklad organické hmoty, ale bohužel ji také zbavuje tolik potřebného dusíku),
- umístění kompostu do jímek nebo betonových nádrží (nedoporučuje se omezení přístupu vzduchu),
- přidávání materiálu, který je nedostatečně roztříštěný a příliš silné naskládání (což také omezuje přístup vzduchu).
Pokud se vyvarujeme těchto chyb, proces přípravy kompostu bude probíhat efektivněji, kompost nebude vydávat nepříjemný zápach a získané organické hnojivo bude hodnotnější.
Zrání kompostu
Aby v kompostu proběhly správné rozkladné procesy (říkáme tehdy, že kompost zraje), je nutnézpracovat kompostovací halduzhruba každé 2 měsíce. Zpracování spočívá v přesouvání vrstev kompostu (tedy prosté překopávání tak, že vrchní vrstvy jsou na dně a spodní na vrchu hromady), díky čemuž vytváříme příznivé podmínky pro rozvoj mikroorganismů urychlujících kompost.
Jak urychlit kompostováníPro urychlení rozkladných procesů a zkrácení doby potřebné k získání plnohodnotného kompostu můžeme také namáčet nahromadit roztokem vyzrálého kompostu (rozmístěného ve vodě s malým množstvím dusíkatého hnojiva), zavést na hromádku biodynamické přípravky z bylin, jako je řebříček, heřmánek, kopřiva, pampeliška, kozlík lékařský nebo jednoduše vhodit na pozemek nasbírané žížaly do hromada.Dalším snadným způsobem je vyhodit kostivalové listy do kompostu. Ti nejnáročnější mohou ke zlepšení vlastností kompostové hromady a urychlení jejího rozkladu využít speciální biopreparáty, jako je například Active Composter by Target
Co dělat, když kompost zapáchá?
Při zpracování kompostu se vyplatí věnovat pozornost zápachu, který vychází. Pokud vychází zápach čpavku, znamená to, že kompost obsahuje příliš mnoho dusíku, pokud vychází zápach zkažených vajec – měli bychom zajistit lepší provzdušnění kompostové hmoty. Měli bychom také dbát na to, aby byla kompostová hromada neustále vlhká - pokud vzorek odebereme do dlaně, po zmáčknutí by mezi prsty měly zůstat kapky vody, ale voda by neměla nadměrně unikat
Pokud kompostér nemáme, přikryjeme hromadu na zimní období izolační hmotou. To je důležité, protože při rozkladu stoupá teplota hromady, což urychluje rozklad organické hmoty a umožňuje zničení semen plevelů a některých patogenů.Pro dosažení požadované teploty by objem hromady neměl být menší než 1m³, nejlépe 2m³. Zakrytí hromady na zimu tedy umožňuje udržovat příznivější teplotu pro rozkladné procesy i v tomto období.
Kompostování v kompostéru
Jak již bylo zmíněno, i přes zvýšenou pracovní zátěž přináší kompostér značné výhody. Aby kompostér plnil svou roli, měl by umožňovat dobré větrání vrstev kompostové hmoty, odvod přebytečné vlhkosti, snadné smáčení materiálu a přístup k materiálu pro zpracování (možnost otevření a rozebrání nádoby) .Plastové kompostéry , které zakoupíme v obchodech, umožňují dobrou izolaci kompostové hmoty, díky čemuž je i v chladném počasí možná činnost bakterií rozkládajících kompost, což výrazně urychluje doba kompostování. V současné době je na trhu velký výběr plastových kompostérů, které vypadají docela esteticky, snadno se instalují a pro nejnáročnější nadšence do ekozahradnictví - jsou vyrobeny ze 100% recyklovatelných materiálů.
Tradiční dřevěný kompostér na zahradě na pozemku. Kompostér by měl být umístěn na chráněném a stinném místě.
Pokud se nám však plastový kompostér zdá příliš drahý nebo si myslíme, že na pozemku vypadá nepřirozeně, můžeme si sami vyrobit krabici dřevěných prvků
Jak si sami postavíte kompostérJednoduchý kompostér lze vyrobit z tyčí o tloušťce přibližně 7 cm. Tyče by měly být zbaveny kůry a impregnovány. Nejprve zaryjte čtyři rohové kusy do země a poté střídejte vodorovné trámy, jak se prostor zaplní. Pro stavbu takového kompostéru tedy nepoužíváme nic jiného než dřevo a je zcela rozebíratelný, což umožňuje snadné zpracování kompostu. Bohužel po zpracování kompostéru musíme kompostér přestavět
Pokud chceme vyrobit trvalejší konstrukci, např. z hřebíků přibitých prkének, nezapomínejte ponechat možnost rozložení nebo alespoň otevření krytu a jednoho bočních stěn kompostéru za účelem předělání hromady.
Proceszrání kompostuobvykle trvá asi 18 měsíců. Pokud však zajistíme dobré podmínky pro rozklad hmoty a aplikujeme ošetření urychlující rozklad, může být hnojivo připraveno po 9 měsících nebo i rychleji (v plastovém kompostéru lze po přidání urychlovačů kompostování získat vyzrálý kompost i po 2. měsíce).Zralý kompostse vyznačuje tmavě hnědou barvou, jednotnou strukturou (neviditelné úlomky rostlin) a příjemnou vůní čerstvé zeminy. Kompostové žížaly již takový kompost opustily a již splnily svou zvlhčující roli.
Použití kompostu
Kompost se používá pro hnojení zahradních rostlin, jak zeleniny, ovocných stromů a keřů, tak i okrasných rostlin, a také k mulčování půdy pod rostlinami. Může být použit jako komponent substrátu pro zeleninové plodiny, stejně jako pro záhonové a hrnkové květiny.
Kompost se nejlépe aplikujena podzim. Pokud je plně zralý, zaryjte jej do půdy do hloubky asi 30 cm. Na druhou stranu, pokud kompost ještě není zcela vyzrálý, necháme jej na zimu na povrchu půdy a zaryjeme až na jaře.Plně zralý kompostlze bez obav použít i na jaře
Pamatujte, že pravidelnýkompostzachovává úrodnou humusovou vrstvu půda, což je neocenitelný humus.
