Špenát (Spinacia oleraceae) je dvoudomá rostlina, která tvoří jedlou růžici dužnatých listů. V závislosti na odrůdě mohou mít listy špenátu trojúhelníkový nebo oválný tvar a list může být hladký nebo vrásčitý. Zajímavou odrůdou je špenát s červenými řapíky a žilnatinou (Bordeaux F1). Povrch listu je u všech odrůd lesklý. Vzhledem ke krátké vegetační době se špenát pěstuje jako meziplodina nebo jako předplodina.
Obsah:
Nejlepší místo pro špenát je klidné, teplé, mírně zastíněné místo a půda je těžší, úrodná, poměrně vlhká, s pH podobným neutrálnímu. Špenát dobře roste v prvním nebo druhém roce po hnoji.
Špenát je rostlina krátkého dne, proto pamatujte, že vysoké teploty, dlouhé dny a malé množství srážek zhoršují jeho kvalitu a způsobují předčasné vyražení výhonků semen. V létě proto špenát nepěstujeme. Optimální teplota pro růst rostlin je 15-18oC a sazenice snesou teplotní poklesy až -6oC. Z tohoto důvodu můžeme špenát pěstovat brzy na jaře, pozdě na podzim a dokonce i v zimě.
Vzhledem ke krátké vegetační době lze špenát vysévat brzy na jaře. Je to dobrá předplodina pro okurky, rajčata, cukety a čínské zelí. Jako následná plodina se cítí dobře v pozicích po raných bramborách, zelí, mrkvi, hrášku a fazolích.
Příznivou oblastí pro špenát jsou fazole, zelí, pastinák, rajčata, pórek, tuřín, ředkvičky, celer, cuketa, rebarbora, heřmánek, jahody, tymián, saturejka a máta.
Semena špenátu lze vysévat prakticky po celý rok, s přihlédnutím k datu sklizně: pro letní sklizeň (začátkem dubna), pro podzimní sklizeň (začátkem srpna) a pro zimu ( Srpen září). Špenát můžeme vysévat pod pokrývku již v březnu. Semena se vysévají do hloubky asi 2 cm, poměrně hustě, do řádků každých 20-30 cm. Asi po 2 týdnech by semena měla vyklíčit.
Nejoblíbenější je podzimní termín výsevu, abychom si v zimě užili čerstvé listy. Při zimním pěstování špenátu, kdy slibuje zima bez sněhu, je dobré rostliny přikrýt například agrotextilií, aby byly chráněny před vysušením studeným větrem a spálením sluncem. Mezi dobře zimující odrůdy patří mj Zimní obr, Greta F1 nebo Monnopa.
Špenát není nijak zvlášť náročný. Zalévání, pletí a kypření půdy je v podstatě vše, co musíte udělat, aby byla zdravá. Vzhledem k tomu, že kultivace půdy pro setí špenátu by měla být opatrná a půda úrodná, není třeba rostliny doplňovat zálivkou. V případě potřeby je však nejlepší krmit je přírodními přípravky, jako je biohumus, kejda nebo rostlinné extrakty. Minerální hnojení používáme pouze tehdy, když je potřeba doplnit nedostatky v půdě.
Nejen majitelé zahrad si mohou pochutnat na čerstvém špenátu po celý rok. Stačí mírně zastíněný parapet nebo balkon, květináč s úrodnou půdou a je hotovo! Semínka můžeme vysévat pravidelně, každé 2 týdny, abychom měli stále čerstvé listy. Zajímavou alternativou k tradičním odrůdám jsou tzv. baby listy, tedy odrůdy určené ke sklizni ve fázi mladých listů. Nejen, že se dají sklízet mnohem rychleji, navíc obsahují více živin než tradiční odrůdy. Nejzajímavější baby listy přizpůsobené pěstování v našich klimatických podmínkách jsou tyto odrůdy: PV 1449 F1, Maya F1, Kyowa F1, Yuma F1 a Inca F1. Špenát v květináči nevyžaduje větší pozornost než jiné rostliny. Stačí ji pravidelně zalévat a přihnojovat.
Pravidelně můžeme sbírat mladé listy, případně odřezávat celé růžice po cca 6-8 týdnech po výsevu. Důležitý je okamžik sklizně - nutně před květem. Pokud se byť jen trochu zdržíme, listy zhořknou a nebudou vhodné ke konzumaci.