Bramboryjsou u nás běžně pěstované a konzumované rostliny s jedlými hlízami. Z ekonomického hlediska, vzhledem k nízké ceně brambor v obchodech, není pěstování brambor na pozemkunezávisle rentabilní. Má to však smysl, když si chceme pořídit chutnou jarní zeleninu bez chemie v podobě nových brambor. Podívejte se, kteréodrůd bramborvyberte, jak to vypadápěstování brambor na pozemku , jaké jsou požadavky této rostliny a jak sklízet.
Brambory z pozemku
Brambory(Solanum tuberosum) jsou rostliny vysoké až 100 cm s jedlými hlízami. Průměrná bramborová hlíza je asi 7 cm dlouhá a 4 cm široká, s bělavou nebo narůžovělou slupkou, bílou nebo nažloutlou dužninou. Hlízy lze konzumovat vařené – čerstvě sklizené nebo po době skladování. Jsou výborným zdrojem škrobu, rostlinných bílkovin a minerálních látek. Mají odkyselující účinek na organismus. Brambory jsou často mylně považovány za příčinu obezity. Vařené brambory však neztloustnou, dokud k nim nepřidáme tuk a sůl – tyto přísady jsou nezdravé pro naše tělo, ne pro brambory samotné. Vyvarujme se tedy konzumace brambor ve formě hranolků nebo křupek. Nejzdravější budou nové brambory z vlastního pozemku.
Bramboryjsou rostliny mírného podnebí, proto se výborně hodí pro pěstování u nás.V závislosti naodrůdě brambormůže vegetační období trvat od 90 do 140 dnů. Podle období od setí do sklizně – brambory dělíme na velmi rané, rané, středně rané a hlavní (pozdní) výnos. V domácích zahradách a na pozemku se vyplatí pěstovat rané brambory, jako ranou zeleninu. Pozdní odrůdy jsou vhodné pro zimní skladování.
Při výběruodrůdy brambor na pozemekje kromě chuti a trvanlivosti hlíz také vhodné vzít v úvahu vysokou úrodnostodrůdy bramborzískat uspokojivou úrodu z malé kultivace na pozemku a takéodolnost dané odrůdy brambor vůči chorobámJde především o odolnost vůči nejčastější a nejnebezpečnější choroby této zeleniny, jako je plíseň a alternarióza. To je zvláště důležité, pokud se chceme vyhnout nutnosti postřiku chemickými přípravky na ochranu rostlin. Vyplatí se také vybratpolské odrůdy brambor , které si v našich klimatických a půdních podmínkách většinou poradí lépe než zahraniční odrůdy.
Podle těchto kritérií,z velmi raných odrůd se vyplatí vybrat bramboryIrys, Miłek nebo Orlik, z raných odrůd: Gracja, Owacja nebo velmi oblíbená Irga, ze středně- rané odrůdy - Bartek , Finesse, Typhoon. Z pozdních odrůd se zdá být nejužitečnější Zeus nebo Ursus, který je poměrněvysoce odolný vůči plísni pozdní
Pozn. určeno ke sklizni cca 60 dní po výsadbě, pro tzv nové brambory. Pak sklidíme, než se nemoc rozvine.
Jistou alternativou je také pěstování brambor v pytlích. V amatérském pěstování si tento způsob získává stále větší oblibu. Pytle s rostoucími bramborami lze umístit pod stříšku, která je ochrání před intenzivními srážkami, a tím i nadměrnou vlhkostí, která prospívá plísni bramborové.Pakvýběr odrůdy odolné vůči plísni již není tak důležitýjako při pěstování na záhonech.
Brambory jsou poměrně citlivé na nízké teploty , na což je třeba pamatovat při rozhodování o pěstování těchto rostlin. Již při mírných mrazících nadzemní části brambor namrzají, a přestože se později odrážejí od bočních výhonů, růst a úroda se opožďují. Brambory pěstujeme nejlépe při teplotě 14 až 18 °C v otevřených polohách, které se snadno prohřívají a v dostatečně vlhké, na živiny bohaté, vzdušné a propustné půdě. Půda by měla být dosti kyselá (pH 5 až 6). Brambory by se neměly pěstovat rok co rok na stejném stanovišti, protože pak mnohem hůře plodí a trpí chorobami. Brambory tedy sázíme na stejném pozemku maximálně každé 4 roky.
Zemina na bramboryby měla být připravena na podzim. Na malých záhonech pak provádíme hlubokou orbu nebo rýčem zryjeme půdu a odstraníme plevel a jeho kořeny.Můžete dát i čerstvý hnůj. Pokud se na podzim nepoužívá hnůj, lze na jaře přidat kompostovaný nebo kompostovaný hnůj. Před sázením brambor se vyplatí zeminu zrýt vidlemi a poté záhon shrabat. V důsledku toho půda rychleji vyschne a bude načechranější
Zavýsadba brambor malé (50 až 80 g) hlízy bez virů (tzv. sadbové brambory). Pro urychlení sklizně je třeba sadbové brambory správně připravit naklíčením. Tato léčba začíná v březnu a trvá asi měsíc. Sadbové brambory jsou umístěny v plochých krabicích v jedné vrstvě a poté jsou krabice umístěny na sebe tak, aby měly přístup světla, v místnosti s teplotou 10 až 14 ° C.In aby hlízy nevadly, je potřeba jim zajistit přiměřenou vzdušnou vlhkost a rovnoměrný přístup světla - za tímto účelem se pokropí vodou a přikryjí průhlednou fólií a čas od času se truhlíky přeskládají jeden od druhého, aby každý měl trochu světla.Za správných podmínek porostou klíčky silné – husté a krátké. Nedostatek světla způsobí, že klíčky budou bílé, tenké a dlouhé - takové klíčky se při výsadbě lámou. Pro
sadbu bramborvyberte pouze ty brambory, které vytvořily alespoň 4 klíčky.
Brambory - naklíčená sadba brambor
Naklíčené sadbové brambory lze sázet do země od poloviny dubna. Je důležité, aby se půda zahřála na 6-8 ° C. Vysazujeme je 4 až 8 cm hluboko (na lehčích půdách hlouběji) s rozestupem cca 30x60 cm
Sázené bramborynení třeba hned zalévat, protože hlízy mít velké množství vody.zásobování vodou. Později zaléváme přiměřeně, nezapomínáme však, že nadměrná vlhkost přispívá k výskytu houbových chorob. Zalévání je důležité zejména v obdobích sucha. Od začátku vegetačního období je nutné pravidelně odstraňovat plevel a kypřít meziřádky.Po cca 2 až 3 týdnech je třeba vytvořit hřebeny do výšky cca 30 cm. Záhony zakryjte perforovanou fólií nebo rounem. Toto ošetření nejen urychlí termín sklizně, ale také ochrání rostliny před chladem a květem mandelinky bramborové
Wpěstování brambor na pozemkuobvykle žádné další používají se minerální hnojiva, zejména ta obsahující dusík, protože hlízy budou hromadit zdraví nebezpečné dusitany a rostliny samy mohou být přecitlivělé na choroby.
U raných odrůd lze zpravidla koncem června zahájitsklizeň bramborběžně označovaná jako sběr. Při zahájení sklizně nejprve pečlivě ukliďme půdu. Poté vyjměte největší hlízy a otvor zasypte. Postupem času se výnos hlíz výrazně zvýší.
Rané bramboryje nejlepší konzumovat hned po sklizni, protože během skladování rychle vadnou, zelenají a ztrácejí chuť.Naproti tomu brambory pro hlavní plodinu se ponechávají v zemi co nejdéle, pokud nejsou napadeny plísní bramborovou. Na konci léta se nakrájí nať, hlízy se nechají ještě dva týdny v zemi, aby ztvrdla slupka. Brambory určené ke skladování vykopávejte vždy za suchých a slunečných dnů. Nechají se asi 2 hodiny zaschnout na slunci a poté se zabalí do prolamovaných sáčků nebo krabic. Lze je skladovat v mrazuvzdorné místnosti (např. ve sklepě) po dobu až 6 měsíců.