Podzim se nevyhnutelně blíží. Při sklizni plodin na pozemku nebo na zahradě si můžeme všimnout ovoce a zeleniny napadené bakteriemi a plísněmi.Takto poškozené plodiny se často kompostují, takže při rozkladu poskytují hodnotnou organickou hmotuJe však třeba zvážit, zda takto připravený kompost bude představovat hrozbu pro zdraví našich rostlin v budoucnu.
Pokud sklizená kořenová zelenina vykazuje příznaky tzv měkká (vlhká) hniloba, tkáň je vodnatá, vlhká, na dotek se drolí a provází ji nepříjemný zápach, je lepší je nekompostovat. Mohou to být příznaky bakteriálního onemocněníBakterie způsobující mokrá hniloba mohou v půdě přežívat asi 5-7 let.
Bakterie, které způsobují hranaté skvrny na listech okurky, mohou také přežít mnoho let.Příznakem tohoto onemocnění jsou zpočátku béžové vodnaté skvrny na listech, které časem zasychají a odlupují se a zanechávají na listech charakteristické
s nepravidelným tvarem otvoru. Příznaky této choroby se objevují i na plodech, které hnijí.Opět je třeba se vyhnout kompostování napadeného listí a okurekExistuje mnoho dalších chorob, které mohou v kompostu přežít až několik let.Nejlepší způsob, jak zlikvidovat rostlinné orgány infikované bakteriemi a plísněmi, je spálit je nebo je vyhodit do komunálního odpadu.
Ne všechno je dobré pro kompost
Často do kompostu dáváme i plevel, který odstraňujeme ze záhonů, ale za jedné podmínky - plevel by neměl být ve fázi květu, protože tak můžeme do kompostu zanést semena, která v budoucnost se vrátí k naší s tak obtížně udržovanými záplatami.
