Zahradní altánje spojen s relaxací a odpočinkem. Někdy nám však takový dům na pozemku může přinést více potíží než užitku. Otázky týkající sestavby altánů na pozemcíchstanoví řadu předpisů, které je třeba si přečíst před stavbou altánu (nebo zakoupením pozemku s již postaveným altánem). Zde je to, co potřebujete vědět, než se rozhodnete pro zahradní altán!
Zahradní altán
Vzhledem k tomu, že tento koncept pokrývá celou řadu budov na pozemku, pojďme nejprve definovat, co přesně zahrnuje koncept zahradního altánu. Myslím, že pro naše potřeby můžete použít definici, žezahradní altánje:
"lehká konstrukce, obvykle prolamovaná, umístěná v zahradě, často dekorativní. Jeho úkolem je chránit před deštěm a sluncem. Místo pro setkávání a odpočinek. (…) Dnes také letohrádek na zahradě.
Jak vidíte, altán lze definovat jak jako lehké, zastřešené budovy bez zdí (střecha je založena na několika pilířích), tak jako malé domy.
Předpisy pro stavbu altánů na pozemcích definují především přípustnémaximální velikosti altánůa požadovanou vzdálenost altánů k výstavbě od plotu pozemku. Tyto otázky upravují Nařízení GDPR, Zákon o GDPR, Stavební zákon ze dne 7. července 1994 (tj. Sbírka zákonů z roku 2000, č. 106, pol. 1126, ve znění pozdějších předpisů) a zákon ze dne 12. ledna 1991. o daních a místní poplatky (Sbírka zákonů z roku 2002, č. 9, položka 84, ve znění pozdějších předpisů5.
Podle § 107 Nařízení GDPR (který obsahuje nejpodrobnější údaje týkající se výstavby altánů na pozemcích zahrad):
" Podle § 108 prutového řádu je člen PZD povinen záměr výstavby nebo rozšíření altánu písemně oznámit správní radě s přiložením výkresu zohledňujícího jeho rozměry a umístění v rámci pozemku. "
Pokud stavíme altán v rozměrech uvedených výše, není potřeba stavební povolení. Tuto problematiku upravuje výše zmíněný stavební zákon. Toto ustanovení zní přesně takto (kapitola 4, čl. 29, bod 1, pododdíl 4):
Na stavbu altánů a přístavků na pozemcích v zaměstnaneckých zahradách s rozvojovou plochou do 25 m² ve městech a do 35 m² mimo města a do 5 m není potřeba stavební povolení vysoká pro strmé střechy a až 4 m pro ploché střechy.
Nařízení ROD tedy určujemaximální velikost altánkua zákon o stavebním právu nás osvobozuje od nutnosti získat stavební povolenína altánse nachází v těchto velikostech. Záměr postavit altán musí být proto písemně oznámen pouze Zahradní radě.
Stále existují daňové otázky, které upravuje výše zmíněný zákon o místních daních a poplatcích. Na tyto problémy upozornil prof. Leonard Etel z Právnické fakulty Univerzity v Bialystoku (citát pochází z Polska.pl), který píše takto:
Přídělové altány bez základů nejsou stavbami ve smyslu zákona o místních daních a poplatcích. Proto nepodléhají dani. Majitelé altánů (což jsou vždy zahradníci) v tomto případě nemusí provádět žádné tahy ani nic hlásit. Jiné je, když má altán základ. Poté je vlastník pozemku povinen předat příslušnému obecnímu úřadu informace o vlastněné budově a ukázat altán jako nezdaněný.
" Možná si teď kladete otázku: co když postavím altán přesahující povolené rozměry? S tímto problémem se potýkají i lidé, kteří chtějí vlastnit pozemek, na kterém je již takový nadrozměrný altán postaven. Důsledky, které vám mohou hrozit, jsou uvedeny v právním poradenství zveřejněném na webu PZD: "
" (…) stavba objektu na pozemku v rozporu s předpisy POD je pro plotra spojena s negativními důsledky trojího charakteru. Člen Spolku je v první řadě povinen odstranit případné nesrovnalosti zjištěné vedením zahrady, a to i demontovat vysunutý altán, nelze-li porušení odstranit jiným způsobem. V případě nesplnění tohoto příkazu může být vlastník pozemku zbaven členství a práva k pozemku užívat. Za druhé, postavit na pozemku větší objekt, než je požadováno, vyžaduje stavební povolení.Zřízení obdobného zařízení bez tohoto povolení je považováno za stavební povolení a je spojeno se specifickými sankcemi ze strany orgánů stavebního dozoru – včetně demolice objektu. Za třetí, stavba postavená na pozemku na zahradní parcele v rozporu s nařízením GDPR je stavbou ve smyslu daňových předpisů, pokud je trvale spojena se zemí, oddělena od prostoru stavebními příčkami, má základy a střecha; takový předmět tedy podléhá dani z nemovitých věcí. Poplatníkem takové stavby bude její vlastník, tj. vlastník pozemku. "
Jak vidíte, nevyplatí se stavět nebo pořizovatzahradní altánnesplňující předepsané normy, protože nás to může vystavit řadě potíží a nákladů, a v nejhorším případě ztráta takového altánku