Spolu s manželkou Alinou jsme v důchodu, proto naší zahradě ze srandy říkáme „zahrada prarodičů“. Nepodobá se žádné jiné – hřejivá, s vlastní duší a zároveň praktická. Svou dnešní podobu získal v roce 1995 a vznikl sloučením tří sousedních pozemků
Při navrhování zvětšené zahrady jsme se řídili především touhou vytvořit pěkný a praktický prostor. Chtěli jsme se vyhnout výsadbě pod provázkem. Naplánovali jsme tedy nepravidelné slevy skládající se z mnoha druhů stromů, keřů a květin. Tímto způsobem vznikla opravdová houština
Rostliny, soudě podle vzhledu, stavu květů a plodů, se u nás cítí dobře. Péče o naši zahradu spočívá především v pletí, hnojení a v případě potřeby zalévání. Vykopání země je nemožné kvůli cibulovitým květinám.
Každý rok máme spoustu dobrého ovoce: lesní jahody, rybíz, americké borůvky, maliny, jablka, broskve a hrušky 'Konference'. Z některých vyrábíme s Alinkou lahodné zavařeniny, mražená jídla, kompoty, ratafia tutti frutti a něco dáváme dcerám a kamarádkám. Musím přiznat, že tyto lahodné plodiny ze zahrady k nám přitahují mnoho hostů. Dělá nám to velkou radost.
Bylinky rostou také v různých částech naší zahrady, vč. saturejka, libeček a máta, které moje žena používá v kuchyni.
Pro prarodiče, jako jsme my, se doporučuje pohyb na zahradě, venku. Navíc nám to dělá velkou radost. Po celodenní práci si rádi odpočineme v našem salonku. Občas nás navštíví naše vnučky a pak je to opravdu zábava.
Tadeusz Sokołowski
