Jak nemilovat jaro, jak nemilovat to, co nám každý den přináší, hned na začátku rostlinky, malinké hlavičky trčící ze země, raší málo. Na každé straně zahrady máme něco zajímavé, něco, co upoutá pohled, první sněženky, čemeřice, Pozdě, nádherné krokusy, které vystavují své tváře slunci. Tyto krásné stromy obsypané bílou, třešně, třešně nebo hrušky, krásné jabloně, na kterých začínají včely jejich práce.Tyhle jeptišky,které si louky pozlacují svou žlutou,tato krásná zelená tráva roste čím dál krásnější.A pak by tulipány bez nich byla smutná zahrada,mám jich rok od roku víc,zasazuji jich víc a víc ,jsou barevní a kam se podívají,jsou Jejich krásné květy s různobarevnými okvětními lístky se usmívají slunci.Nad krmítkem spolu s modrou oblohou krásně růžově kvete Judaszowiec.Vše se děje v pozadí.Už si zpívají a cvrlikání tak hlasitě z dálky, že je slyšíte zpívat po celé zahradě, to je něco tak výjimečného, že se to nedá vyjádřit slovy, musíte to přežít. zahrada.Kvetí i řepka olejka,včely tvrdě pracují,aby med byl zdravý a lahodný.A tahle žluč vypadá tak báječně,tyhle pruhy polí se nedají popsat.Je tam také spousta práce,ale to vše potěší,když roste a kvete a přináší nám tolik štěstí a radosti …
