Topinambur, známý také jako topinambur, je rostlina, která může úspěšně plnit i okrasnou funkci, ale za pozornost stojí její kulinářské využití. Má nejen zajímavou chuť, ale je také velmi zdravé. Jak topinambur vypadá, je jeho pěstování náročné a jaké využití má tato rostlina? Čtěte dál a dozvíte se více o topinamburu.
Stále více lidí dychtivě sahá po nové zelenině a ovoci a zkouší v kuchyni dosud nepoznané chutě.Nejen chuť je však pro nás důležitá. Zdravému stravování přikládáme stále větší význam. Zajímavým zážitkem pro milovníky kulinářských experimentů může být topinambur, který si plně zaslouží označení superpotravina. A přestože její nejpoužívanější název – topinambur – zní exoticky, jde o rostlinu, kterou lze úspěšně pěstovat i na vlastní zahradě. S malým úsilím produkuje velmi bohatou sklizeň.
Topinambur (Helianthus tuberosus) je rostlina, která má mnoho různých jmen. Nejběžnější je topinambur z indiánského kmene Topinamboore. Zajímavé je, že s touto rostlinou neměli nic společného, jen se do Evropy dostali ve stejnou dobu jako topinambur a proto s ním byli mylně spojováni. Mezi další běžné topinambury patří hrušeň hliněná, topinambur, kanadský brambor, severní citrus, solární hlíza a tuřín německý.
Topinambur je cibulovitá trvalka z čeledi hvězdnicovitých. Je příbuzná slunečnici obecné. Pochází ze Severní Ameriky, ale rozšířil se natolik, že je těžké určit jeho přesný původní areál. Do Evropy ji přivezl Samuel de Champlain na počátku 17. století. Dnes je to rostlina kulturní i divoká. Lze jej nalézt na obou polokoulích, v mírném i tropickém podnebí. Byl pěstován v Polsku v 18. století, ale pak byl zapomenut.
Topinambur dorůstá výšky 1 až 3 m, divoký až 4 m. Tato rostlina má vejčité nebo kopinaté listy pokryté drsnými chlupy a malé žluté květy podobné slunečnici, které kvetou od srpna do října. V našich klimatických podmínkách nevytváří semena. Jedlá část jsou hlízy topinamburu rostoucí pod zemí. Jedna rostlina je schopna produkovat 50 až 80 hlíz. Také reprodukce topinamburu se provádí hlízami.Jsou extrémně jemné a šťavnaté. Jejich chuť je specifická a nesedne každému. Je sladký, připomíná brambory s nádechem artyčoku nebo para ořechu.
Topinambur je rostlina, která má více než 400 odrůd po celém světě. Liší se od sebe velikostí listů nebo barvou hlízy, která může být bílá, žlutá, fialová, růžová nebo červená. Pro potraviny se nejčastěji používají světlé odrůdy. Hlízy s červenofialovými hlízami jsou obvykle považovány za pícniny. Přestože je v našich klimatických podmínkách snadné pěstovat topinambur, existují pouze dvě odrůdy této rostliny.
Jedním z nich jeAlbikMá kyjovité bílé hlízy, které ponechané na zimu v zemi vydrží teploty až -40 °C. Tato odrůda skvěle roste v našem klimatickém pásmu prakticky po celé republice. Jeho stonky dorůstají až 3 m výšky a mají dvě až šest větví.
Další variací, která u nás skvěle funguje, jeRubik . Má nepravidelné, zaoblené, velké hlízy s červenofialovým odstínem. Není tak snadné čistit jako bílé odrůdy.
Je dobré vědět, že pokud máte rádi topinambur, pěstování této rostliny je extrémně jednoduché. Tak jednoduché, že s ním můžeme mít i problém, pokud se nám na zahradě nekontrolovatelně rozšíří. Chcete-li mít svůj vlastní topinambur, stačí hlízu rozdělit na menší části a zasadit je do země a poté pravidelně zalévat. Nejlépe na jaře od března do dubna, hlízy sázíme do hloubky asi 10 cm, nebo na podzim, v období od října do prosince – pak sázíme o něco hlouběji, asi 15 cm. Mezi hlízami by měla být mezera alespoň 30 cm.
Topinambur nevyžaduje žádné speciální podmínky, nemusí se přihnojovat a je odolný vůči mrazu a škůdcům.Velmi snadno se regeneruje, jeho oddenek se dokáže obnovit i z malého úlomku hlízy. Topinambur by se kvůli své velké rozpínavosti neměl sázet k okrasným rostlinám nebo zelenině, protože jim odebere mnoho živin.
Zasazený topinambur může přinést bohatou úrodu i na dalších 20 let. Pokud však nechceme, aby příliš rostla, vyplatí se hlízy na zimu vyrýt. Dalším způsobem, jak omezit expanzi této rostliny, je obklopit plodinu plotem nebo zdí, která je zakopána v zemi do hloubky asi 40 cm.
Topinambur lze pěstovat nejen k jídlu, ale také k dekorativním účelům. Větší množství rostlin vysazených vedle sebe může vytvořit jakýsi krásný živý plot z miniaturních slunečnic a jeho doplňkovou funkcí bude chránit ostatní rostliny před větrem. Topinambur lze pěstovat i v květináči na parapetu, i když pěstování na zahradě funguje lépe.
Sklizeň topinamburu trvá od podzimu do jara. Od začátku listopadu můžete hlízy okopávat postupně až do prvního mrazu. Pokud však není půda promrzlá, lze slunečnicovou hlízu zvanou topinambur vykopat i v zimě a sklízet ji až do května. Topinambur výborně snáší nízké teploty, takže bude svěží, šťavnatý a plný vůně prakticky v kteroukoli roční dobu. Aby byly hlízy větší, vyplatí se nechat nadzemní část rostliny neposečenou až do prvního mrazu. Pokud chceme listy a stonky použít ke krmení zvířat, je nejlepší je seříznout před květem, tedy v červnu. Měli byste si však uvědomit, že to ovlivňuje podzemní část a hlízy pak budou menší.
Stojí za to vědět nejen to, kdy sklízet topinambur. Skladování je také nezbytné. Vydlabané hlízy můžeme uchovat v lednici asi 2-3 týdny. Po této době ztrácejí pevnost a může se objevit plíseň. Suchý vzduch je nejhorším faktorem pro topinambur.Díky tomu hlízy ztvrdnou. Velmi dobrý způsob skladování topinamburu je dát jej do nádob a zasypat rašelinou a pískem. Takto připravený topinambur na chladném místě, např. ve sklepě, vydrží čerstvý až šest měsíců.
Jaké jsou možné důvody, proč topinambur nekvete?
Jeruzalémský artyčok nebo topinambur se v anglicky psané literatuře z nějakého důvodu nazývá topinambur. Je známá především svými jedlými hlízami se sladkou, lehce oříškovou chutí připomínající artyčoky a jejich zdraví prospěšnými vlastnostmi. Je však na místě připomenout, že jde také o zajímavou okrasnou rostlinu, která svým habitem a kvetením dodá vaší zahradě lehce rustikální ráz. Kvete koncem léta a na podzim až do prvního mrazu (od srpna do listopadu). Roste prakticky v každé poloze, bez ohledu na oslunění a typ půdy, nicméně na její vzhled a kvetení mají značný vliv podmínky prostředí.Jeruzalémský artyčok je dlouhodenní rostlina, proto kvetení vždy neprobíhá mimo jeho přirozený areál. Jeho nedostatek je nejčastěji spojován s nadměrným chladem (pro správný vývoj potřebuje teplotu 20-25 stupňů C) a nedostatečným slunečním zářením pro rostlinu. Kvete mnohem hůře a dává výnos i v husté a jílovité půdě.
- říká Dr. Eng. Tomasz Mróz
Hlízy topinamburu mají mnoho nutričních hodnot. Jsou výborným zdrojem bílkovin, aminokyselin, vitamínu C, vitamínů B, železa, draslíku, vápníku a selenu. Inulin obsažený v topinamburu se v tenkém střevě vstřebává jen málo, ale zaplňuje trávicí trakt a dává pocit plnosti. Pravidelná konzumace topinamburu přispívá k udržení normální bakteriální flóry a je příznivá i pro lidi na dietě.Topinambur posiluje imunitní systém a snižuje hladinu cukru v krvi, proto je doporučován lidem s diabetem II. typu.
Podle současných výzkumů je topinambur rostlina, kterou lze konzumovat libovolně, její častá konzumace nemá žádné kontraindikace. Pokud jste však topinambur dosud nejedli, stojí za to jej zařazovat do jídelníčku postupně, protože může způsobovat plynatost a plynatost.
Topinambur lze konzumovat jak syrový, tak i vařený, pečený nebo smažený. Jeruzalémská artyčoková polévka je oblíbeným pokrmem ve Francii a Itálii. Syrové plátky této rostliny lze přidávat do salátů nebo do čaje, stejně jako citron (i když vůně bude jiná). Jsou vhodné i na moření nebo nakládání. Vyplatí se pít šťávu vymačkanou ze syrového topinamburu, protože má pozitivní vliv na zdraví.
Topinambur lze použít k přípravě pokrmů podobných bramborám nebo batátům, tedy pyré, hranolky, lupínky, palačinky atd.Při vaření topinamburu ve vodě nezapomeňte, že jeho hlízy budou měkčí rychleji než brambory. Můžete do nich přidat i trochu citronové šťávy, aby neztmavly. Vařený topinambur je mnohem sladší než syrový. U mnoha pokrmů se topinambur nemusí pečlivě loupat. Nejcennější ingredience se skrývají pod slupkou, takže při přípravě např. hranolků nebo pečeného topinamburu stačí hlízy důkladně vydrhnout kartáčkem pod tekoucí vodou
Topinambur je také krmná rostlina. Jeho listy lze použít jako krmivo pro hospodářská zvířata. Lze z nich vyrobit siláž a zelenou píci a hlízy dychtivě jedí králíci a další hlodavci. Myslivci ji vysazují jako potravu pro zvěř, hlavně pro divočáky, kteří při norování v zemi vyhrabávají hlízy. Na druhé straně sušené stonky topinamburu nakrájené na malé kousky se používají k pěstování jedlých hub. Skvěle se hodí například jako substrát pro hlívu ústřičnou