Výsev zeleniny přímo do zeměje nejjednodušší způsob, jak vypěstovat zeleninu ze semínek. Na rozdíl od pěstování zeleniny ze sazenic nemusíme semena vysévat do truhlíků nebo květináčů, nepotřebujeme skleníky, tunely ani rámky. Semena se vysévají ihned na místo určení na záhon. Jaké jsou výhody a nevýhody tohoto způsobu pěstování zeleniny? Jakou zeleninu lze vysévat přímo do země? A kdy můžete začít vysévat zeleninu do země? Přečtěte si článek a stáhněte si tabulku skalendářem setí zeleniny do země !
Výsev zeleniny do země
Obr. depositphotos.com
Jakou zeleninu zasít přímo do země?
Výsev semen zeleninypřímo do země lze začít v březnu, kdy se vysévají první semena obyčejné cibule, kopru, mrkve, petržele nebo ředkve. Obvykle se však setí nezačíná dříve než v druhé polovině března, záleží na počasí. Všechny tyto druhy zeleniny lze vysévat také v dubnu.
V první polovině dubna se vysévá hrášek a fazol (můžete namočit a naklíčit), cibule, pastinák a kořenová petržel
Po celý duben vyséváme kopr, listovou petržel, mrkev (rané a středně rané odrůdy), ředkvičky a ředkvičky, zeleninový špenát. Druhá polovina dubna je skvělý čas navýsevčervenou řepu a scorzoneruV květnu můžeme zasít mrkev a petržel na podzimní sklizeň a také další várku červené řepy. Je to také vynikající termín pro výsadbu zelených a trpasličích fazolí.V druhé polovině května vyséváme okurky, dýně a cukety
Kdo si v dubnu nepřipravil sazeničku salátu nebo nezasel ředkvičky a kopr do země, můžetuto zeleninu zasadit přímo do zeměv květnu. Vyséváme také salát, rukolu a čardu.
Při výběru zeleniny na jednotlivé záhony se vyplatí použít souřadnicový způsob pěstování a například střídavě vysévat do řádků cibuli a mrkev. Vůně cibule zastraší nejnebezpečnější škůdce mrkve, jako jsou: mrkvový list a mšice, a vzdušné silice z mrkvových listů vás jistě odradí od polévání cibule smetanou, cibulí a třásněnkami.
Stáhnout verzi pro tisk: Kalendář setí zeleniny do země (PDF)
Příprava záhonů k setí
Zatímco pouzesetí zeleniny do zeměnemá cenu příliš spěchat, protože na konci března, i když už byly teplejší dny, nás může počasí překvapit při mrazu a dešti sněhu by měla být půda pro setí připravena s dostatečným předstihemVýběr místa pro zeleninuPro pěstování zeleniny zvolte slunné místo, kde se půda rychle prohřeje. V žádném případě by neměly být ve stínu stromů nebo vedle ovocných keřů, protože rostliny pak budou soutěžit o světlo, vodu a živiny z půdy. A to není dobré pro zeleninu, kterou zasejete.
Kopání a hnojení půdy
Práce začínáme přípravou pozic podsetí zeleniny do zeměMuseli jsme na to myslet před zimou - hlavním termínem hnojení a rytí půdy v zeleninové zahradě je podzim. Poté bylo nutné půdu zrýt hnojem nebo kompostem a nechat v tzv ostrá brázda. Během zimy se příznivě přemění složky hnojiva, odplaví se balastní prvky a hnojivo se dobře rozloží v půdě.Pokud jsme tedy tuto práci dělali na podzim, nyní na jaře stačí půdu prokypřit motykou a následně urovnat hráběmi.
Pokud je potřeba půdu na jaře zrýt, ihned po rytí urovnejte půdu hráběmi, abyste snížili ztrátu vlhkosti. Berme také jarní plodiny jako příležitost k selekci vzcházejících plevelů. Pokud jsme na podzim nepoužili hnojiva, tak na jaře se vyplatí použít hlavně dobře rozložený kompost, který obsahuje pro rostliny nejsnáze stravitelné živiny. Pokud však nemáme vlastní kompost, vyplatí se použít některé z kompostových přírodních hnojiv na zeleninu, která jsou k dispozici v zahradnictvích. Dobrým příkladem takového hnojiva je organické hnojivo Target pro zeleninu.
Alternativně lze použít hnůj, ale v malých množstvích. Musí se také velmi dobře rozložit (zkompostovat). Nesprávné použití hnoje v tomto období může způsobit více ztrát než užitku. Více na toto téma najdete v článku hnojení rostlin na jaře
Půdu urovnanou hráběmi nechte několik dní, aby se usadila. Dobré je také překrýt polyetylenovou fólií, aby se trochu zahřála. Než provedemevýsev zeleniny do země , půda by se měla zahřát na cca 7 °C.
Teplotu půdy lze snadno zkontrolovat pomocí elektronického půdoměru. Tento šikovný přístroj také ukazuje vlhkost půdy a měří pH půdy. Proto pomáhá připřípravě půdy k setía hodnocení její kyselosti.
Označení záhonů
Nesmíme také zapomenout naurčující plochu lůžeka ponechání cest mezi nimi, po kterých se budeme pohybovat. Aby byla zajištěna volnost pohybu, cestičky mezi záhony by měly být široké alespoň 40 cm. Avšak samotné záhony - ne více než 120 cm široké (aby jste při plení dosáhli doprostřed záhonu)
Důrazně vám doporučuji, abyste si vše předem změřili a nakreslili na papír.Aby jste na jařejiž uspořádali postele podle připraveného plánua vyvarovali se oprav. Aby byly okraje záhonů rovné, vyplatí se připravit jutový provázek přivázaný svými konci k dřevěným kolíčkům. Zapíchněte kolíčky do země, utáhněte provázek a vyznačte podél něj rovnou linii záhonu. Tento provázek s kolíčky se za chvíli bude hodit i pro označení výsevních řádků.
Na závěr bych chtěl dát pozor, aby záhony nebyly příliš vysoké, protože pak půda na jejich okrajích rychle vysychá. Přestože je to estetické a dobře viditelná plocha záhonů, nebude mít vyvýšení vyšších záhonů pozitivní vliv na zeleninu, kterou pěstujete.
Příprava semen k setí
Namáčení a klíčení
Pro rovnoměrné a rovnoměrné vzejitísemena některých druhů zeleniny je třeba před setím namočit nebo naklíčit Tyto úpravy se používají mimo jiné před setím fazolí a hrachu. Namáčení znamená ponechat je ve vodě o teplotě 25 až 30 °C po dobu asi 12 až 24 hodin. Po namočení je třeba nabobtnalá semena lehce osušit, rozprostřít na savý papír a ihned zaset.
Po namočení lze semena také rozložit na několik dní na vlhký lignin při pokojové teplotě (20 až 22 °C). Pak rychle vyraší.Naklíčená semena vyséváme velmi opatrně(aby nedošlo k poškození klíčků) do vlhké půdy (klíčky nemohou vyschnout). Měli bychom také pamatovat na to, že klíčky nemohou být příliš velké, protože se pak snadno poškodí a celá procedura nepřinese očekávaný efekt. Musíte tedy hlídat klíčící semena, abyste nepromeškali ten správný okamžik pro setí.Dresing semen
Často používaným postupem bylo takémoření osiva nebo nákup již ošetřeného osivaZ důvodu vysoké škodlivosti pro životní prostředí je však většina dosud používaných mořidel osiva již stažena z prodeje.Pokud jste ošetřovali semena pro výsev, pamatujte, že přímý kontakt s mořidlem pro vás nemusí být prospěšný a taková semena je nutné vždy vysévat v ochranných rukavicích. Ošetřená semena se nesmí namáčet ani naklíčitPokud se rozhodnete ošetřit semena sami, můžete semena na 2 minuty namočit. v přípravcích rostlinného původu, např. Biosept Active. I samostatnější zahrádkáři mohou namočit na 30 minut do heřmánkového nálevu. (15 g sušeného heřmánku přelijeme vroucí vodou a necháme přikryté vychladnout, nálev zředíme 1 litrem vody.)
Nejraději mám ale čedičovou mouku, která se skvěle hodí na suchou zálivku semínek. Před výsevem se semínka obalí v mouce (můžete je rozmíchat např. v dóze) nebo mouku jednoduše nasypte do otvorů pro výsev semínek. Můžete také shrabat mouku s půdou, stejně jako hnojiva.
Přírodní čedičová mouka chrání semena před patogenya stimuluje klíčení a růst sazenic. Vysoký obsah oxidu křemičitého v čedičové mouce obecně posiluje rostliny a činí je odolnými vůči chorobám, zatímco fosfor stimuluje vývoj kořenového systému.
Metody výsevu semen zeleniny
Jemná semenase vysévají do zeměplošným výsevem nebo řádkovým výsevem
Výsevní výsevje založen na poměrně rovnoměrné rozprostření semen po celé oseté ploše. Rozsypaná semena by měla být pokryta tenkou vrstvou rašeliny a lehce poklepána. I když je to nejjednodušší na výrobu, používá se velmi zřídka (někdy pro kopr nebo ředkvičku). Tato technika setí způsobuje značné ztráty semenného materiálu a rostliny rostou nerovnoměrně, což ztěžuje péči o ně.
Mnohem lepší je vysévat malá semenařádkový výsevSpočívá v výsevu semen do určeného řádku (v případě příliš hustého vzcházení bude nutné sazenice přerušit). K označení řady použijeme již zmíněnou šňůru s kolíčky. Řádek podél napnutého provázku označte tažením malé motyčky, mírným zatlačením rukojeti hrábě do země nebo posunutím prkna mírně zapuštěného do země.Určitě najdete další, své vlastní nápady, jak kreslit řady. Způsob určení řádku musí být správně zvolen v závislosti na hloubce, do které budeme semena sázet.
Nejmenší semínka(např. mrkev, petržel) je třeba před výsevem smíchat se suchým pískem v poměru 1:1. Usnadníte si jejich výsev a budou rovnoměrněji rozmístěny v řádku. U semen s delší dobou klíčení (např. semena mrkve, petržele, cibule) je vhodné přidat malé množství (5-10 %) rychleji rašících semen zeleniny (např. salát, ředkvičky, řeřicha). Rychleji rašící semena označí řádky dříve, než vyklíčí pomaleji rašící semena, což umožní dřívější vylíhnutí meziřádků. Dalším způsobem, jak označit řádky, je posypat je pískem ihned po výsevu. Tento způsob má ale smysl pouze na místech chráněných před větrem (jinak dojde k rychlému odfouknutí písku).
Větší semena lze vysévat bodově.Bodové setízahrnuje umístění semen do řady po jednom, přímo z ruky. Například u ředkviček se semena umisťují každých 3 až 5 cm. Fazole, fazole a hrách lze také vysévatvnořenéTo zahrnuje umístění 2 až 3 semen do jamky. Poté otvory zakryjeme. Když se objeví semenáčky, odstraňte slabší, aby v každém „hnízdě“ zůstal jeden z nejsilnějších.
Hloubka setí
Většina semen pozasetí do zeměmusí být pokryta zeminou. Doporučená hloubka setí by měla být uvedena na obalech osiva. Zpravidla by to mělo být 2 až 3 násobek průměru osiva. Například malá semena se umístí do hloubky 1 až 3 cm. A větší semena - v hloubce 3 až 6 cm.
Velikost semen však není jediným faktorem určujícím hloubku výsevu. Je třeba také pamatovat na to, že na těžkých, velmi kompaktních půdách se semena vysévají mělce (protože v těchto půdách bude pro klíčící semena obtížnější prorazit vrstvu půdy).Na lehkých, vysoce propustných půdách o něco hlouběji, protože vrchní vrstva těchto půd příliš rychle vysychá.
Péče o zeleninu po výsevu
Semena potřebují ke klíčení vlhkostNelze je však ihned po výsevu zalévat silným proudem vody, protože by se pak mohla opláchnout. Nejlepší je zasadit je do dostatečně vlhké půdy nebo po výsevu zalít velmi jemným, vysoce rozptýleným proudem vody (např. z konve s jemným cedníkem).
Pro urychlení vzcházení a ochranu klíčících semenpřed nočními mrazíky lze záhony pokrýt rounem nebo perforovanou fólií. Pevně složené rouno bude také fungovat jako bariéra proti škůdcům, jako jsou blechy a kapustová smetana.
