Řapíky jsou jedlá část rebarbory. Jsou skvělým doplňkem dortů a zákusků. Dají se z nich dělat kompoty nebo džemy. Nejchutnější jsou tmavě červené, masité, které na plném slunci zesládnou.
Na jaře, v květnu, vyrůstají kaprovi dlouhé výhony zakončené nádhernými květenstvími složenými z drobných bílých nebo růžových květů, ze kterých se tvoří semena
Využitím zdrojů pro vývoj a stavbu semen rostlina slábne a řapíky tenčí a méně chutné. Proto by měly být výhonky květenství odstraněny, jakmile se objeví. Existují situace, kdy se květenství objeví předčasně. Proč se to děje?
Zde jsou některé z důvodů, proč:
Starý kaprKaždých 4-6 let, nejlépe na přelomu září a října, byste měli rebarboru zmladit. Kapra vydlabeme a rozdělíme na části, z nichž každá by měla mít alespoň 2-3 kořeny a stejný počet listových poupat. Po zaschnutí posečené plochy by měly být v témže roce vysazeny nové sazenice trvale. Tímto způsobem mají možnost zakořenit před nástupem mrazů a na jaře následujícího roku dát bohatou úrodu.
Špatně připravená půdaRebarbora má vysoké nároky na půdu. Pokud je půda těžká, kompaktní nebo příliš lehká, zhorší se kvalita kořenů a rostlina může při stresu předčasně kvést. Chceme-li tomu předejít, musí být půda pro pěstování sklizně úrodná, humózní, s přiměřenou vlhkostí a mírně kyselou až neutrální reakcí. Vzhledem k ukládání živin v kaprovi a tvorbě velkého množství zelené hmoty je obsah živin v půdě velmi důležitý.Proto při pěstování rebarbory hraje důležitou roli hnojení hnojem. Používá se každé 2 roky, zlepšuje strukturu půdy, zadržuje vodu a živiny, čímž podporuje rozvoj kaprů.
Sucho a vysoké teploty na jařenarušují vývojový cyklus rebarbory a způsobují, že kvete příliš rychle. V období nedostatku vody je třeba rostliny pravidelně zalévat každých 4-7 dní, zejména v období zvýšené potřeby vody, tedy od května do srpna.
