Většinu druhů keřů lze bez větších problémů množit samostatně. Existují různé metody, nejjednodušší a nejúčinnější je vegetativní rozmnožování. Opadavé keře se nejčastěji množí řízkováním a vrstvením
Obsah:
S přípravou sazenic bylin začínáme v květnu (okrasný rybíz, suché stromy, euonymus) a sklizeň pokračujeme do začátku června (dřišťál, zlatice, skalník, wucca, rododendron, tavulas, vřesy).
Sazenice se získávají z nově vyprodukovaných letorostů, ještě než začnou lignifikovat. Sbíráme úlomky od délky cca 10 cm s 3-5 páry listů. Velké listy se zkrátí o polovinu, aby se snížilo odpařování vody, a spodní listy se odstraní. Špičku sazenice můžeme ponořit do zakořeňovacího prostředku. Připravené sazenice umístěte do krabic nebo květináčů naplněných směsí rašeliny a písku v poměru 1: 1. Nádoby zakryjte fólií nebo sklem a postavte je na světlé místo. Sazenice pravidelně zaléváme a větráme.Rostlinám by po výsadbě mělo trvat 6–8 týdnů, než zakoření. Obvykle se nové rostliny vysazují do země až na jaře.
Tato metoda se používá k rozmnožování druhů, jako je zlatice, vavřín, dřišťál, hortenzie, mahagon nebo stálezelený zimostráz.
S přípravou sazenic začínáme od poloviny července do konce září. Výhonky sbírané na jaře, nejlépe letničky, se stříhají na 10-15 cm úseky, z nichž každý by měl mít alespoň 2 páry oček. Vrcholy výhonů nejlépe zakořeňují a měli bychom je použít k přípravě řízků. Některé druhy se nejlépe množí polopatkovými řízky s patkou, tedy fragmentem starého výhonku.
Odtrhněte spodní listy a špičku řízků ponořte do zakořeňovacího prostředku (volitelné).
Sazenice se umístí 3-4 cm hluboko do krabic nebo květináčů naplněných směsí rašeliny a písku (1:1 nebo 1:2) nebo rašeliny, hrubého písku a perlitu (1:1:1).Nádoby přikryjeme fólií nebo sklem, aby teplota vzduchu byla 15-24 °C. Sazenice musíme pravidelně přihnojovat, přikrmovat na list a větrat. Rostlinám trvá několik týdnů, než se zakoření v závislosti na druhu.
Toto je jeden ze základních a nejjednodušších způsobů rozmnožování mnoha keřů, např. dřín a bílý dřín, jasmín, japonská kalina, sibiřský karagenan nebo zázračný keř.
Jednoleté dřevnaté výhonky, ze kterých budeme připravovat řízky, se sbírají od listopadu do poloviny února. Výhonky svázané ve svazcích umístěte do chladné místnosti, např. sklepa a chraňte je před vysycháním.
Sazenice můžeme začít připravovat od druhů, jejichž poupata nabobtnají brzy na jaře (zimolez, hortenzie, suché stromy, vrby, topoly, šeříky). Před koncem roku pak připravujeme sazenice druhů, jejichž výhony před zimou plně nevydřevují, kupř.z odrůd Dawid's budlei nebo půdopokryvných růží.
Tužkovitě silné nebo tenčí výhonky se nařežou na 15 cm části, z nichž každá by měla mít 3 páry pupenů. Mírně šikmý horní řez proveďte nad pupenem a spodní, kolmo na výhon, pod pupenem. Špičku sazenice ponořte do zakořeňovacího prostředku. Připravené sazenice se umístí svisle do krabic naplněných pískem a skladují se v chladném sklepě při teplotě asi 0-1 °C. Na jaře příštího roku rostliny vysazujeme do květináčů nebo trvale.
Tato metoda reprodukce zahrnuje zakořenění mladých pružných výhonků, které jsou stále připojeny k mateřské rostlině. Sazenici odřízněte až po zakořenění. Lay-upy připravujeme na jaře nebo na podzim.
Nejjednodušší způsob, jak získat nové rostliny, je namnožit jehorizontálními vrstvami .
Na jaře vybíráme zdravý, jednoletý výhon (u azalek a rododendronů 2-3 roky starý), který roste nízko nad zemí.Ohněte ji a položte na dno dříve vykopané mělké drážky a poté ji připevněte k zemi ohnutým drátem. Výhonek zasypte zeminou tak, aby vršek výhonku vyčníval nad jeho povrch. Hybnost může být vázána na sázku.
Během sezóny rostlinu pravidelně zaléváme. Na podzim hromadu odstraňte a pokud jsou kořeny na výhonku četné a dlouhé - rostlinu odřízněte a zasaďte na nové místo. Pokud výhonek špatně zakořenil, nechte jej a odřízněte jej až do příštího podzimu.
Azalky, hortenzie, skalník, jasmín, kalina, šeříky, magnólie, olivy, cesmína, keřové pivoňky, kdoule, tavuly a žilnatky, levandule lze množit před horizontálním uložením.
Jednoduché položeníspočívá v ohnutí výhonku ve výšce asi 25 cm od vrcholu a jeho upevnění v otvoru tak, aby se dotýkal země. Po roce lze novou sazenici odříznout. Tato metoda se používá k rozmnožování keřů s vyvýšenými a spíše tuhými výhony, např.keře, jasmín, kalina nebo křečové žíly.
Opakované pokládáníuspořádejte výhon do zvlněné prohlubně tak, aby pupeny byly jak v zemi, tak na vrcholcích oblouků. Na částech ponořených do země se tvoří kořeny a na povrchu rostou výhonky. Tímto způsobem můžeme rozmnožovat druhy s dlouhými a pružnými výhonky, např. aktinidii, zimolez, vistárii nebo arborikulturu.
Přečtěte si také:
Září v sadu a zeleninové zahradě
Podzimní zahradní úkoly