Skvělé příležitosti pro menší epimedium

Obsah

Epimedium rod Epimedium z čeledi Berberidaceae vzbuzoval po dlouhou dobu a ne nadarmo velký zájem, což se odráží v četných a velmi živých běžných názvech, pod kterými je tato rostlina v zahraničí známá: vílí křídla, rohatá bylina nebo biskupský klobouk.

Největší ozdobou epimédia je péřová," pěkně uspořádané "listy- od jara do Na podzim zdobí záhony koberec zelených listů, v mládí často kaštanově červených listů. Na pozadí stinných záhonů, ve kterých se epimedium cítí nejlépe, vynikají světlým odstínem zelené, v létě a na podzim tmavnoucí.

Některé druhy epimedia mají vždy zelené listy, ale v našich podmínkách je někdy poškodí mráz. Na jaře se nad listy objevují květy, z nichž pocházejí evokující názvy rodu. Čtyři vnitřní okvětní lístky (zvané sepal v epimedium) některých druhů končí charakteristickými ostruhami nebo vaky produkujícími nektar.

Barva květů může být fialová a fialová v různých odstínech, ale také žlutá nebo bílá. Květy se shromažďují ve volných hroznech, které se objevují brzy na jaře, buď před nebo s vyvíjejícími se listy.

Během květu dosahují epimédia výšky 50 cm.Tyto drobné rostlinky však mají nejen výjimečné dekorativní vlastnosti, ale jsou známé především jako účinná afrodiziaka. V srdčitých (jak jinak!) Listech se nachází icariin s účinkem podobným nejoblíbenějšímu léku na potenci. Tyto vlastnosti přispěly k vážnému vyčerpání mnoha druhů epimedium v ​​Číně.

Rod epimedium zahrnuje asi padesát druhů nalezených v Asii, Evropě a severní Africe. Většina z nich jsou endemické druhy, které se vyskytují pouze v malých oblastech Číny.

V zahradách se nejčastěji pěstuje epimedium epimedium alpinum z Kavkazu a Středomoří. Dorůstá až 30 cm, má bílofialové květy, snáší nedostatek vody a v létě vysoké teploty. Druhým druhem je Epimedium grandiflorum, rostoucí v Japonsku, se světlými listy s jemným vínovým okrajem.

Výběr zahradních epimédií je také výrazně rozšířen o četné mezidruhové hybridy, často oblíbenější než druhy, např. epimedium red Epimedium x rubrum, vyznačující se červenými listy a purpurově bílými květy. Z mezidruhových hybridů stojí za zmínku také epimedium pestré Epimedium x versicolor se žlutými květy a kulatými kališními lístky, epimedium Younga Epimedium x youngianum (nejčastěji se vyskytuje u kultivaru ́Niveum ́) s čistě bílými květy s dlouhými „ostruhami“ a Warleyho epimedium Epimedium x warley s květy x warley.vzácná červenožlutá barva.Tito kříženci vznikli jako výsledek šlechtění vedeného od devatenáctého století, ale za příznivých podmínek se mohou tvořit i spontánně, dokonce i na naší zahradě.

Epimedium se cítí nejlépena polostinných místech.Čerstvé, mírně vlhké a humózní půda, většina druhů se dokáže vyrovnat s ještě hlubším stínem, např. pod korunami stromů - pak mohou růst jen méně.

Na správných stanovištích je většina druhů epimedium dlouhověké trvalky, které rostou pomocí oddenků. Některé, jako např. epimedium velkokvěté a alpinské, tvoří kompaktní trsy, jiné, např. epimedium pestré, rostou intenzivně a rychle zabírají velkou plochu.

Bez ohledu na typ růstu se epimedium krásně snoubí s muškáty, funky a dalšími půdopokryvnými rostlinami, jako je tmavě zelená kopytník, hepatica nebo hepatica. Skvěle fungují i ​​ve společnosti na jaře rozkvetlých cibulovin nebo v létě vybledlých srdíček, protože zakryjí místa, která v létě zanechají.

Tato stránka v jiných jazycích:
Night
Day