Podzimní hnojiva používáme podle počasí od začátku srpna do října.Je důležité používat správné přípravky v dobrém slova smyslu, protože rostliny mají během vegetačního období různé nároky na výživuPodzimní komplexní hnojiva dusík neobsahují nebo se vyskytuje v minimálním množství. To je způsobeno specifickým účinkem tohoto prvku na rostliny. Vlivy dusíku mj stimulovat rostliny k vytvoření vegetativní hmoty (listy, výhonky, plody).
Pokud tedy rostlinným organismům dodáme tento prvek ve špatnou dobu, způsobí to, že rostliny přejdou do klidu příliš pozdě a v důsledku toho zmrznou a zemřou.Proto se vyplatí sáhnout po hotových komplexních přípravcích. Skládají se převážně z makroživin, tedy draslíku, fosforu.Směsi hnojiv, které jsou k dostání v obchodech, obsahují také mikroživiny nezbytné pro správný vývoj a přípravu rostliny na období vegetačního klidu
Na jaře je důležitá výživa rostlin a příprava půdy v zeleninové zahradě před zimou. Ingredience dodané na konci poslední vegetační sezóny mají příznivý vliv na rostliny, protože na začátku další sezóny je přístup k živinám někdy velmi omezenýSubstrát je zmrzlý a příliš nízká teplota není vhodné pro používání hnojiv.Podzimní hnojiva obsahují mj draslík, který zvyšuje mrazuvzdornost, zabraňuje poléhání a zvyšuje odolnost rostlin vůči suchu.
Tento prvek zvyšuje počet bočních výhonů, což úzce souvisí s hojností kvetení a násadou plodů.Dalším důležitým prvkem obsaženým v podzimních hnojivech je fosfor, který hraje důležitou roli zejména v počáteční fázi vývoje rostlin, tzv. období kritického růstuNásledný přísun fosforu již nebude kompenzovat negativní efekt nedostatkuFosfor ovlivňuje mj. pro růst a vývoj kořenového systému. Vhodná výživa rostlin tímto makroprvkem snižuje hromadění škodlivých forem dusíku v pletivech.
Podzimní výživa rostlin vápníkem a přísun tohoto prvku do půdy má regulační vliv na pH půdy (pH) a dobrou zásobní schopnost půdních plodin. Vhodná reakce půdy přímo ovlivňuje vstřebávání a dostupnost živin v substrátu.Vápník přispívá ke správné struktuře půdy a reguluje rozklad organické hmoty, např. kompostu.Chcete-li upravit pH příliš nízko (jeho hodnotu lze snadno změřit, např.lakmusový papír), používáme vápnění. Nejvhodnější k použití bude dolomit nebo hořčíkové vápno. Přiměřené množství hnojiva, v průměru 0,5 až 2 kg / 10 m², se za bezvětří rovnoměrně rozprostře na daný povrch a důkladně se promíchá s půdou. Takový postup by se měl provádět v průměru každé 3-4 roky.
Na podzim se také doporučuje použití kompostu a hnoje.Organická hnojiva používáme hlavně v říjnu / listopadu, zaryjeme je ihned s půdou, abychom zabránili ztrátě minerálů.Tento druh napájení by se měl provádět každé 3 roky. Dobrý kompost / hnůj nemá semena plevele. Organická hmota dodávaná ve formě přírodních hnojiv má velmi dobrý vliv na strukturu substrátu, biologickou aktivitu půdy a akumulaci vody. Ale nejen komposty a hnůj jsou prospěšné rostlinám a půdě. Vyplatí se také použít dřevěný popel, který je bohatý na fosfor a draslík.Používáme ho jako ostatní organická hnojiva.
Před aplikací hnojiva (na podzim, ale i v jakémkoli jiném doporučeném termínu) se vyplatí odebrat vzorek substrátu a vrátit jej na místní chemickou a zemědělskou stanici (adresy na www.schr .gov.pl) k analýze substrátuPo obdržení výsledků zjistíme, jaké jsou skutečné nedostatky a zda je vůbec potřeba rostliny přihnojovat. Díky tomu se vyvarujeme přehnojování, které je škodlivé pro životní prostředí a plodiny a narušuje rovnováhu mezi příjmem makro- a mikroprvků
Na jaře rostliny vyživujeme komplexními hnojivy bohatými na dusík.Obvaz lze použít během vegetace rostlin.Na podzim dle vhodnosti použití používáme tekutá hnojiva (půdní nebo listová) nebo sypká: obalovaná - s pozvolným uvolňováním živin, granulovaná nebo prašná, např.hořčíkové vápno.