Zelenina
Moje zeleninová zahrada má 240 m² a je rozdělena na 6 obdélníkových záhonů. Každý rok na něm pěstuji mnoho druhů zeleniny pomocí střídání plodin, střídání plodin a meziplodin.
Na své zeleninové zahrádce jsem úplně rezignoval na umělá minerální hnojiva. Používám pouze organická, tedy hnůj, kompost a zelená hnojiva. Někdy používám i hotové přípravky s příslušnými certifikáty.
Zelená hnojiva
Zelená hnojiva vysévám jako meziplodiny. Dělám to každých 6 let na jednom z polí. Na polovinu pozemku pak vysévám jednu z papilionovitých rostlin (polní rostlinu nebo jarní vikev) a na druhou část rostliny, které zabraňují chorobám rostlin - pohanku bílou, facélii nebo měsíček.V odborné literatuře jsem se dočetl, že zelená hnojiva přirozeně obohacují půdu o humus. Ze zkušenosti mohu říci, že je to pravda.
Každé tři roky, vždy na podzim, krmím zeleninovou zahradu 3-5 kg/m² kompostu. Snažím se to důkladně vykopat s půdou na záhonu.
Jarní práce zahajuji obvykle koncem března nebo začátkem dubna, jakmile je půda zmrzlá. Poté srovnám a uvolním ornici, aby nedošlo ke ztrátě vzácné vody. Toto ošetření také zničí sazenice plevele, které obvykle již stihnou vyklíčit.
Výsadba
Bezprostředně před výsevem semen nebo výsadbou sazenic půdu opět prokypřim (asi do hloubky 5 cm) a označím řádky. Poté postupně vysévám jednotlivé druhy zeleniny. Provozuji ekologickou zahradu, takže veškerou svou práci přizpůsobuji doporučením z biodynamického kalendáře. Pokud je slunečno a sucho, sazenice a sazenice pravidelně zalévám, dokud rostliny nezakoření.Během sezóny se také snažím zalévat zeleninu biopřípravky.
Každý rok kontrolujem pH půdy. Pokud pH klesne pod 5,5, posypu půdu na podzim hořčíkovým vápnem.
Krzysztof Grzmil
