Česnek Allium sativum je známá zelenina patřící do skupiny cibulové zeleniny. Pravděpodobně pochází z horských oblastí střední Asie. Pěstuje se již více než 5000 let. Česnek je v Polsku znám již několik století. Je to trvalka, která se pěstuje jako jednoletá rostlina. V našich klimatických podmínkách může kvést, ale nevytváří semena, proto se množí pouze vegetativně hřebíčkem.
Kultivary nevytvářející květenství výhonky, pěstované nejčastěji jako jarní,tvoří nepravidelné hlávky s hřebíčky různých velikostí. V rámci obou typů však existují jarní i zimní odrůdy.Zimní odrůdy s pravidelnými hlávkami s velkými cibulkami jsou určeny pro podzimní výsadbu, pro letní, podzimní a časnou zimní sklizeň. Lze je vysadit i brzy na jaře. Jsou velmi úrodné, ale nejsou vhodné pro příliš dlouhé skladování.
Dobré zakořenění stroužků nastává během krátkého dne a relativně nízké teploty. Česnek vyžaduje teplotu 0-10 °C po dobu 1-2 měsíců, aby vytvořil cibuli, buď během skladování, nebo po výsadbě na pole. Požadavky na půdu a vodu jsou u této zeleniny poměrně vysoké. Nejlépe roste ve druhé a třetí třídě, vzdušných, hlinito-písčitých půdách s významným množstvím organické hmoty. Pro její pěstování nejsou příliš vhodné těžké, záchytné a hlinité půdy. Česnek špatně reaguje na sucho – pak je potřeba ho zalít. Rotace je u tohoto druhu nezbytná. Neměl by být vysazen na místě, kde byly pěstovány brambory, řepa, kořenová zelenina nebo jiná cibulová zelenina. Místo toho využívá polohy po okurkách, rajčatech, fazolích a listové zelenině.
Dobře reaguje na organické hnojení, zatímco minerální hnojení, aplikované dodatečně, by mělo poskytnout 85 g N, 85 g P2O5, 130 g K2O na 10 m² kultivace. Nejlepší je, když je půda dobře kultivovaná, dobře strukturovaná, bez kůry a bez hrudek. Podzimní výsadba se provádí od poloviny října do poloviny listopadu a jarní, jakmile je možné vyrazit na pole
Česnek je po tisíciletí ceněn jako koření a léčivá rostlina. Jeho antibakteriální a protiplísňové vlastnosti jsou dobře známé a často ho jíme během podzimního a jarního slunovratu. Mezi nejdůležitější vlastnosti česneku patří: antioxidační aktivita, regulace aktivity inzulínu, redukce tukové tkáně, inhibice aterosklerotických změn, stimulace trávicích procesů a imunostimulační účinek, posílení organismu
Česnek má také pozitivní vliv na dýchací systém a zabraňuje nadměrnému zvětšení prostaty u mužů.Bohužel většina z nás toto množství výhod ruší kvůli jediné nevýhodě – nepříjemnému štiplavému zápachu, který se aktivuje a zůstává ještě mnoho hodin po konzumaci. Existuje však i rada: česnek jezte s petrželkou nebo jej po konzumaci česneku rozžvýkejte, zapijte mlékem či jogurtem, případně rozžvýkejte stroužek, který překryje i další nepříjemné pachy z úst. Místo zelené petrželky můžeme jíst i lístky máty, tymiánu nebo celeru.
Abychom se mohli dlouho těšit zdraví, měli bychom profylakticky sníst jeden stroužek česneku denně, zatímco v boji s nemocemi by se dávka měla zvýšit na 3-4 stroužky denně.
