Třešně jsou jedním z nejchutnějších a nejžádanějších plodů léta. Předpokládá se, že nejstarší a nejlepší odrůdy pocházejí z Francie.Tam byly kvality těchto masitých, šťavnatých plodů známé již před 400 lety.Ludvík XIV. byl velkým milovníkem třešní, díky k němu pěstování a šlechtění těchto peckovin nabralo značnou dynamiku.
Odrůda 'Königin Hortense' pochází z napoleonských časů, lahodně aromatický kříženec třešní a třešní. Bohužel pro svůj silný růst a plody citlivé na déšť se doporučuje k pěstování pouze nejvytrvalejším znalcům a sběratelům.
Naštěstí existuje celá řada nových, chutných, mnohem menších odrůd vhodných i pro pěstování v malých zahradách.Roubováním pečlivě vybraných odrůd na pomalu rostoucí podnož (např. jako 'Colt') dokáže získat stromy s úhledným vřetenovitým tvarem a omezeným rozsahem koruny.
Odrůdy zahradních třešní
Při výběru zahradní odrůdy se neřiďme pouze jejími nároky na prostředí, ale také datem výnosu. Na rozdíl od hrušní a jabloní, které se obecně dělí na rané, středně rané a pozdní třešně, se třešně sklízejí v takzvaných týdnech zrání třešní.
Nejranější odrůdy, jako je 'Rivan' (tmavě červené plody, bohaté výnosy), dozrávají v 1. a 2. týdnu zrání třešní (v závislosti na počasí trvá od konce května do začátku června).Pro zajímavost lze dodat, že plody těchto třešní, přestože je požívají špačci nebo grošové, se nečerviví, protože dozrávají ještě před snesením vajíček sklípkanem semenným.
Ve 3. a 4. týdnu dozrávání třešní jsou ovocné odrůdy 'Burlat' (velké, šťavnaté plody) a 'Karesova' (středně velké, tmavě červené, šťavnaté plody). V 7. a 8. týdnu zrání třešní, tedy prakticky na konci sezóny, plodí mj. 'Kordia' (pěkně vypadající a chutné ovoce) a 'Regina' (velké plody, které se nelámou).
Třešně jsou cizí druh, což znamená, že pro navázání plodu musí být přítomny alespoň dvě vzájemně se opylující odrůdy (opylovače)Jen málo třešní, např. jako' Lapins',' Stella 'a' Karina 'jsou samosprašné, tj. soběstačné.
Třešně jsou většinou samosprašné, takže plodí i jednotlivé osamocené stromy. Nejinak je tomu v případě nové odrůdy 'Safir', jejíž plody jsou tak sladké a šťavnaté, že je lze s chutí jíst čerstvé.
Chutné jsou samozřejmě i ve formě šťávy nebo kompotu.'Gerema' je také vhodná do zavařenin, koláčů a potravin.Zralé plody třešně mohou zůstat na stromě až dva týdny, takže je lze sklízet podle potřebyPo uskladnění v lednici získáme ještě několik dní.
Zdroje zdraví rostlin
Výsadba a prořezávání třešní
Třešně, stejně jako třešně, by měly být po sklizni prořezány. Termín je příznivý v tom, že rány se v létě hojí lépe než v jiných obdobích roku, takže stromy jsou méně náchylné k chorobám.V zimě stromy neprořezávámeTřešně jsou náročné, nejlépe rostou na slunných a chráněných polohách, v úrodné, vlhké, ale ne mokré půdě
Stromy se vysazují začátkem října nebo brzy na jaře. Ovoce by mělo být zpracováno ihned po sklizni. Třešně jsou vhodné na mražení, sušení i kompoty.Jak výzkum prokázal, nejvíce chuti a účinných látek důležitých pro zdraví si zachovává sušené ovoce (vrtáme a sušíme v horkovzdušné troubě při 30-50°C). Připravené třešně chutnají o nic hůř než rozinky a lze je přidat do koláčů nebo jíst jako svačinu.
Třešeň v květináči
Variace 'Sylvia' vytváří malou, kompaktní korunu. Plody této třešně jsou velmi velké, mají červenou, šťavnatou, chutnou dužinu, nejsou náchylné k lámání. 'Sylvia' je ideální pro pěstování v nádobách na balkóně nebo terase.
Stromy se vyznačují kompaktním tvarem koruny a nízkou růstovou silou. Pozor však po zasazení do země může odskočit a nakonec dorůst až do výšky několika metrůMini třešeň je na rozdíl od jabloně nutné pravidelně seřezávat na bočních výhonech.
