Jednosložková hnojivaumožňují doplnit půdu o specifické, vybrané živiny, které rostlinám chybí. Nejčastěji používaná minerální hnojiva z této skupiny jsoudusíkatá hnojiva , jako je dusičnan vápenato-amonný a síran amonný okyselující půdu. Zahradníci také běžně používajídraselná hnojivaafosforečná hnojivaPodívejte se, která jednosložková hnojiva jsou nejlepší, jaké mají vlastnosti a jak je aplikovat.
Jednosložková hnojiva
Naše rostliny často postrádají v půdě pouze jednu živinu.Pomocí vícesložkových hnojiv (tzv. univerzálních) vnášíme do půdního prostředí kromě chybějícího i další prvky. Ty, které rostliny nepřijmou, buď ustoupí do nevstřebatelné formy, nebo v horším případě jsou smyty do podzemních vod a jiných vodních toků.
Stále častěji se proto můžete setkat s tzvjednosložková hnojiva , která obsahují jednu nebo dvě živiny. Jejich hlavní výhodou je přesné poskytnutí chybějících prvků rostlině, což má za následek vyšší účinnost hnojení. Taková hnojiva jsou typickádusíkatá hnojiva(dusičnan vápenato-amonný a síran amonný) adraselná hnojiva(síran draselný a draselná sůl) afosforečná hnojiva(superfosfát).
Dusíkatá hnojiva
Dusík je stavební složka odpovědná za růst a vývoj rostliny, zatímco draslík je zodpovědný mimo jiné za je zodpovědný za transport živin a vody, podílí se na růstových procesech rostlin, posiluje pletiva i kvetení a zakořeňování rostlin
Dusíkatá hnojivaby se proto měla používat ke krmení rostlin v prvních měsících vegetačního období, kdy je pozorován bujný růst tkání a vývoj rostlin. Rostliny rostoucí v půdách bohatých na tuto živinu potěší oči správným růstem a krásnou zelenou barvou. Prakticky všechny rostliny jsou hnojeny dusíkem, kromě rané zeleniny, která by měla být pečlivě dávkována dusíkem.
Jedním ze základních dusíkatých hnojiv je dusičnan amonný, který ve svém složení obsahuje dusičnanové (rychle působící) a amonné (dusík uvolňující pomaleji) formy dusíku. Vzhledem k přítomnosti obou těchto forem dusíku jedusičnan amonný univerzálním hnojivempro předseťovou (krátce před jarním setím) i přihnojování. Toto hnojivo lze použít pro všechny rostliny. Je však třeba mít na paměti, žedusičnan amonný je fyziologicky kyselé hnojivoa nemělo by se používat na nadměrně kyselé půdy a rostliny, které nesnášejí kyselé pH půdy.
Dalšídusíkaté hnojivo okyselující půduje síran amonný. Síran amonný ve srovnání s dusičnanem amonným půdu ještě více okyseluje. Proto se doporučuje používat při pěstování kyselomilných rostlin, jako jsou rododendrony, jehličnany nebo borůvky. Toto hnojivo obsahuje 21 % dusíku a amonná forma dusíku zaručuje dlouhodobý efekt hnojení. Používá se pro acidofilní rostliny od března do srpna.
Když nelze použít dusičnan amonný a síran amonný, je užitečný dusičnan vápenato-amonný.Dusičnan vápenatoamonný je univerzální dusíkaté hnojivo, které neokyseluje půduSkládá se z dusičnanu amonného s přídavkem uhličitanu vápenatého, ve formě např. dolomitové mouky, obsahující vápník a hořčík. Dusičnan vápenato-amonný lze proto použít na všech typech půd. Vyznačuje se poměrně rychlým a odolným působením. Obsahuje 27,5 % celkového dusíku a malá množství oxidu vápenatého (3,5 %) a oxidu hořečnatého (4 %).Chemická struktura granulí tohoto hnojiva umožňuje efektivnější příjem dusíku do kořenového systému rostliny. Použití dusičnanu vápenato-amonného je totožné a jeho složení je velmi podobné jako u dusičnanu vápenato-amonného.
Draselná hnojiva
Kromě dusíku potřebují rostliny pro správný růst a vývoj další makroživiny, např. draslík. Velmi oblíbeným aúčinným draselným hnojivem je síran draselný , obsahující 50 % draslíku a 18 % ve vodě rozpustné síry. Síra je pro rostlinu velmi důležitou živinou – je složkou aminokyselin, bílkovin a tuků, na jejichž syntéze se také podílí. Toto hnojivo se doporučuje pro pěstování rostlin citlivých na nedostatek síry v půdě, jako je brukvovitá zelenina nebo česnek obecný. Skvěle se hodí i na hnojení rostlin citlivých na chloridy, jako jsou: červený rybíz, angrešt, malina, jahoda, ostružina, broskev, třešeň, fazole, fazole, okurka, meloun, cibule, salát, brambory.
Druhýmoblíbeným draselným hnojivem je chlorid draselný , nabízený v zahradních a zemědělských obchodech pod obchodním názvemdraselná sůlJedná se o granulovaný hnojivo obsahující 60 % oxidu draselného (K2O) rozpustného ve vodě. Jedná se o cenově dostupné a široce dostupné draselné hnojivo. Hodí se však ke hnojení chloridomilných rostlin a rostlin snášejících vyšší koncentraci chloridu v půdě. Mezi chloridomilné rostliny patří například celer. Rostliny odolné vůči chloridům jsou: kukuřice, chřest, hlávkové zelí, červená řepa nebo rebarbora
Draselná hnojiva by měla být použita před setím- na těžkých půdách na podzim a na lehkých půdy, z nichž se draslík snadno vyplavuje na jaře. Na lehkých půdách je dokonce rozumné draselné hnojivo rozdělit na 2 dávky, jednu na předseť a druhou na přihnojování. Důležité je, žedraselná hnojiva se obvykle aplikují do půdy , protože rostliny přijímají draslík pouze kořeny.Hnojení na list touto složkou obvykle nepřináší žádné výsledky.
Fosforečná hnojiva
Dalším skvělým hnojivem jesuperfosfát, který obsahuje 20% fosforu . Toto hnojivo se doporučuje zejména pro předseťovou aplikaci, díky které rostliny rychleji zakořeňují.
Fosforečná hnojiva by se měla používat hlavně na podzimnapř. před rytím záhonů. Dobrým řešením je také použití fosforečných hnojiv na trávník v září – díky tomu budou rostliny lépe připraveny na nadcházející zimu. Měli byste také pamatovat na poskytování této živiny při hnojení vinné révy, protože réva je citlivá na nedostatek fosforu v půdě. Po výsadbě rostlin lze také použít fosforečná hnojiva. Díky tomu bude rostlina moci tuto složku využít k vybudování nového kořenového růstu.
