Takto propagovaný v posledních letech „návrat k přírodě“ se projevuje i rostoucím zájmem o tzv. květinové louky.Díky tomuto trendu je květinová louka jednou z nejmódnějších alternativ k trávníku a dalším úpravám v zahradách a zelených plochách zejména v západní EvropěKromě barev a druhové bohatosti je květinová louka nemá s typickými loukami mnoho společného.
Správné louky jsou trvalé travní porosty složené z různých druhů trav a kvetoucích rostlin. I přes silnou vzájemnou konkurenci mohou vedle sebe v dokonalé harmonii růst různé druhy letniček, dvouletek a trvalek, přičemž květinovou louku tvoří letničky. Aby květinová louka zůstala dekorativní po celé léto, vybírají se na ni dlouhokvetoucí druhy
Na trhu jsou dostupné hotové směsi, ale protože jsou někdy nespolehlivé (pokud se nejedná o výrobek specializované firmy), můžete být v pokušení připravit si směs sami. Jejími hlavními složkami jsou naše původní pěstované plevele: Chrysanthemum segetum, mák rolní, Papaver rhoeas, Tripleurospermum inodorum, Tripleurospermum inodorum, Anthemis arvensis, Centaurea cyanus, chrpa, Centaurea cyanus, vikev zelená, Vicia grandiflora.
Z druhů cizího původu vhodných na louku patří mj Kalifornský mák Eschscholtzia californica, letní srdcovka Adonis aestivalis nebo Ammi majus. Tyto druhy rostou nejlépe v lehkých a spíše chudých půdách.Použití úrodnějších nebo vlhčích půd pro ně výrazně zhorší jejich kvetení a dokonce zabrání jejich růstu v důsledku konkurence jiných rostlin. Dobře zvolená poloha znamená, že údržba louky nevyžaduje mnoho úsilí: není odplevelená, zalévaná ani hnojená
Setkali jste se během svého projektu s tvorbou květinových luk v zahradách? Květinová louka je skvělou alternativou trávníků, které, jak jistě víte, je potřeba pravidelně sekat, zalévat nebo přihnojovat. V případě luk jsou údržbářské činnosti omezeny na minimum, což šetří čas i peníze. Navíc navozuje přirozenou biodiverzitu a je zajímavým a efektním prvkem v zahradě. To vše znamená, že louky si získávají stále větší oblibu a stále častěji jsou hostovány na veřejných prostranstvích a zahradách.
Aby k tomu došlo, musíme věnovat větší pozornost přípravě půdy před zasetím semen.Spočívá v rytí a hrabání půdy, ale především v důkladném odplevelení. Nakypřená půda se zaseje směsí semen v množství 2-3 (dokonce až 5) g na 1 m² a šetrně se shrabe
Pro usnadnění rovnoměrného setí můžete pozemek rozdělit na čtverce o velikosti 1 m² tak, že je označíte např. pískem nasypaným z láhve se širokým hrdlem.Původní druhy vyséváme v dubnu, jakmile se půda prohřeje a pozemek je obdělávatelnýSměsi s teplomilnými druhy je lepší vysévat koncem dubna. Stojí za to pozorovat vzhled vzcházejících rostlin - pomůže nám to příští rok založit louku.
Na podzim, po odkvětu, se rostliny, které odkvetly, posekají a posekané výhonky zůstanou na záhoně asi tucet dní.To umožní zasít poslední semena a louka se bude sama obnovovat v příštím rocePokud pak zaznamenáme nějaké nájezdy mezi vzcházejícími rostlinami, vyplatí se zasít semínka chybějících druhů.