Takto udržované ovocné stromy se hodí nejen do přírodovědných zahrad a parků, ale především díky svým symetrickým tvarům i do menších moderních dispozic kolem domu. Rozepnuté korunky nejsou vynálezem naší doby, protože počátky této techniky vedení stromů sahají až do římských dob.K jeho rozvoji došlo v 17. století, kdy kolem paláců a panských sídel vznikly nádherné zahrady s utvářenými stromy a keři.Místem s největší pověstí jsou zahrady ve Versailles, kde dodnes rostou pohádkově tvarované stromy a keře.
Plochý tvar je charakteristickým znakem rozepnutých korunek. Díky tomu můžeme ze stromů vytvořit malebnou cestičku vedoucí hluboko do zahrady nebo je zasadit ke zdi a doslova na ní rozložit větve.Tímto způsobem lze vést téměř všechny druhy oblíbených ovocných stromů, ale největší šanci na úspěch dávají jabloně, hrušně, meruňky a broskvoně.
Mohou vznikat i starší stromy, několik let staré. Rozepnuté korunky jsou vizuálně velmi atraktivní, ale to není jejich jediná výhoda. Umění tvorby korun stromů se vyvíjelo a vyvíjelo po mnoho staletí.Mezitím mistři zahradnictví vytvářeli stále propracovanější tvary stromů.
Tvarované stromy se staly stálým prvkem zahradní architektury.Mnoho z těchto forem má pouze historickou hodnotu, ale některé se používají dodnes. Nejjednodušší tvary korunek jsou tzv kopřivka. K získání mimořádně atraktivního diagonálního provázku však stačí větvičky pustit diagonálně. Mezi složitější a pracnější procesy tváření patří svícen, deštník, palmeta nebo vějíř.
Pokud sázíme stromy ke zdi, měla by být na světlém místě.Je dobré, když zeď předem natřeme, zpevníme a obložíme rámem. Nejvhodnější je mříž z dřevěných latí. Pokládáme je nad sebe ve vzdálenosti cca 60-80 cm od sebe.Tato vzdálenost je nezbytná k tomu, aby výhonky mohly být volně připevněny ke stojanuStromy pěstované tímto způsobem však stále zůstávají ovocnými stromy nesoucími jedlé ovoce
Vzhledem ke tvaru koruny může být plod o něco menší, ale určitě bude vynikající kvality. Díky silnému řezu jsou celé stromy vždy dobře osvětlené. To je velká výhoda rozepnutých korunek, protože přístup slunce podporuje barvu plodů a získávání vůně a chuti
Chcete-li postavit první patro, vyberte dvě symetricky umístěné větvičky a připevněte je vodorovně na rámZbývající větvičky - rostoucí směrem ke stěně a ven, ořízněte úplně a ty, které rostou bokem pro krátký čep (délka několik cm). Vertikální vedení trochu zkrátíme. Když v létě dosáhnou výhony vyrostlé z vodorovných větví cca 30 cm, zkraťte je na 4-5. list, lístek. Jejich ořezávání způsobí, že z paždí listů vyrostou nové výhonky.
Tyto výhonky by měly být také zkráceny. Nakonec přestanou růst a změní se na plodící výhonky. Pro stavbu horního patra vybíráme další dva výhony. Na jaře následujícího roku všechny větvičky na nejnižší úrovni koruny pevně seřízněte.Dva dříve ponechané výhonky v horní části koruny by měly být připevněny ke stojanu.
Aby rozepnuté větvičky zůstaly v požadované poloze, přivažte je provázkem k lištám rámu.Větvičky nesvazujeme příliš pevně, abychom nepoškodili kůruDůležité je také větvičku postupně ohýbat, aby se nezlomila. V případě potřeby rozdělíme tuto činnost do dvou etap. Většinou po roce zůstane ohnutá větvička v dané poloze a poté můžeme sponky sundat.
V rozepnutých korunkách chceme co nejvíce výhonků. Abyste toho dosáhli, je nutné provést letní prořezávání.Spouštíme je začátkem června a pokračujeme až do srpna.
Výhonky, které budou sloužit jako konstrukční prvky koruny, jsou ponechány bez řezu. Ve správnou chvíli je přivážeme k rámu a ohneme. Systematicky zastřiháváme všechny zbývající výhony, na kterých by se měl vyvíjet plod.Děláme to i 3-4krát za sezónu, dokud nepřestanou růst a nezmění se v krátké výhonky.