Koncem srpna nebo začátkem září můžete ještě vysévat kopr zahradní, rukolu, řeřichu (nebo pepř) pro aktuální spotřebu. Špenát můžeme zkusit pěstovat i v zimě – přezimuje ve formě malých růžic a na jaře bude připraven ke sklizni.
Hlávkový salát a endivie můžete vysévat i na výsev, ale salát se používá i pro zimní pěstování a endivie vysazená na konci září lze přikrýt netkanou textilií, aby rostla a byla vhodná pro sklizeň koncem listopadu.Některé sazenice salátu lze také pěstovat tímto způsobem, ale jejich listy akumulují mnohem více dusičnanů ve srovnání s endivií pěstovanou pro podzimní a zimní sklizeň. Za zmínku stojí také jehněčí salát pro podzimní a zimní sklizeň.
Pro urychlení vzcházení a snížení odpařování vody lze výsevní plochu pokrýt také bílým rounem. Po východu slunce rostliny odkryjeme a před příchodem větších mrazů opět přikryjeme
Jehněčí salát je pokladnicí vitamínů a minerálů, proto je jeho konzumace v podzimním a zimním období pro naše zdraví velmi prospěšná.Semena zasetá později (v polovině září) vytvoří pouze malé růžice, které stejně jako zimní špenát sbíráme na jaře následujícího roku
Zelenina na uskladnění
Většina sklizené zeleniny by měla být použita ke skladování nebo zpracování, protože množství, které vybereme v září, nebudeme moci přímo použít.Je třeba mít na paměti, že pouze vhodné podmínky skladování nesníží hodnotu vitamínových pokladů.
Nejlépe se uchovává kořenová zelenina, hlávkové zelí, cibule, česnek, suché luštěniny a dobře sušené bylinky. Dýně lze skladovat i 2-3 měsíce. Tato zelenina musí být zdravá a nepoškozená.Nejlepší místo je minisklep pod altánem na pozemku, protože ve sklepíchjsou v blocích příliš vysoké teplotySkladovaná zelenina nelze vystavit mrazu, nejlepší je teplota 0-5°C. Výjimkou je teplomilná zelenina, jejíž plody by měly být skladovány při teplotě 12-14°C.
